Úrovně autonomních aut. Jaký je mezi nimi rozdíl? A která fáze je opravdu auto bez řidiče?

31.3.2018

Automobilové asistenční systémy se podle úrovně nabízené autonomity řadí do pěti stupňů. Ty sériové zatím zůstávají na stupni dva, už se však blíží k trojce.

Autonomní vozidla jsou stále častěji diskutovaným tématem, ať už kvůli technickým novinkám nebo třeba nehodě takového prototypu. V souvislosti s nimi se často hovoří o pěti úrovních autonomních aut, respektive jejich systémů. Co však konkrétně znamená třeba stupeň autonomity tři a jak se liší od dvojky? Rozhodli jsme se to uvést na pravou míru.

Pět úrovní vychází z dokumentu organizace SAE (Společnost automobilových inženýrů), který blíže specifikuje rozdíly mezi jednotlivými stupni autonomity s tím, že do úrovně 1 spadají už dobře známé systémy běžně nabízené v sériové produkci, zatímco stupeň 5 je plně autonomní provoz, tedy skutečně auto bez řidiče, které si na silnici poradí samo a nepotřebuje zásah řidiče.

Přestože mnozí futurologové naznačují, že autonomní vozidla jsou už blízko, ve skutečnosti tomu tak není. Stále se totiž nacházíme na úrovni 2, byť se pomalu blížíme do stádia úrovně tři. Do té doby je ale ještě potřeba dořešit legislativu, která je nyní jednou z překážek, která jejímu nástupu brání.

Teď už se však vrhněme na charakteristiku jednotlivých stupňů autonomity:

Úroveň 0: Žádná automatizace

Aby byl přehled kompletní, musíme začít stupněm 0, tedy žádnou automatizací. V takovém případě má nad vozem plnou kontrolu člověk za volantem, který všechny systémy ovládá sám. Vůz jej maximálně varuje před nebezpečím a nijak nezasahuje do řízení. Do této kategorie tak můžeme zařadit pouze takové systémy jako varování před námrazou, varování před opuštěním jízdního pruhu (ale bez zásahu do řízení!) nebo rozpoznávání dopravních značek.

Úroveň 1: Podpora řidiče

Tady už to začíná být zajímavé, do úrovně 1 však spadají už dobře známé a rozšířené systémy. Jejich expanze totiž začala již na přelomu devadesátých a nultých let. Jedná se o pomocné systémy, které už řidiči aktivně pomáhají s řízením. Podle dokumentu SAE však jde jen o ty systémy, které se pomocí senzorů či kamer starají o jeden jediný aspekt řízení. Auto sice může být vybaveno více systémy, avšak ty nespolupracují dohromady a nejsou vzájemně kombinovány. Komplexní řízení má stále na starosti člověk za volantem, který je za auto stále zodpovědný.
Konkrétně se do této úrovně „asistovaného řízení“ řadí adaptivní tempomat, tedy elektronický pomocník udržující řidičem stanovenou rychlost a odstup od vozidla vpředu. Patří sem i asistent pro udržování v jízdním pruhu nebo systém automatického brzdění.

Úroveň 2: Částečná automatizace

Právě úroveň 2 je fáze částečně automatizovaného řízení, v které se dnešní automobily nacházejí, a to i přes neustálý rozvoj systémů. V tomto případě už elektronické systémy dokážou pomocí různých senzorů a kamer převzít několik aspektů řízení místo osoby za volantem, zvládnou tedy zkombinovat třeba adaptivní tempomat s udržováním vozidla v jízdním pruhu, což je konkrétně systém dnes nazývaný jako asistent pro jízdu v kolonách. Spadá sem také automatické zaparkování nebo asistent pro změnu jízdního pruhu.
Člověk je však nadále zodpovědný za řízení a hlavně musí být okamžitě schopen zareagovat a osobně převzít řízení. Stále musí držet ruce na volantu, krátkodobě je však může sundat – třeba při otevírání lahve s nápojem. Takové systémy navíc fungují jen za omezených podmínek – za špatného počasí při zašpiněných senzorech přestávají pracovat. Z hlediska legalizace pak takové systémy mohou fungovat jen při určité rychlosti (asistent pro jízdu v kolonách) nebo na určitou vzdálenost (automatické parkování).

Úroveň 3: Podmíněná automatizace

Právě do fáze úrovně 3 se dnešní automobilový svět už pomalu blíží, stále však zbývá dořešit problematiku legislativy – proto třeba Audi A8 je stále zatím jen charakterizované jako „připravené pro úroveň 3.“ „Na její použití v běžném provozu ovšem není připravena legislativa. Na otázku kdy se na silnice dostanou, tedy nemůže odpovědět pouze průmysl. Umožnit prodej a provoz musí nejdříve zákony,“ říká k tomu Robert Pěnička, koordinátor asistenčních systémů a elektroniky airbagu ve Škodě Auto. A problémem je i etika, tedy kdo ponese zodpovědnost za případnou nehodu.
V dohledné době se už však podle všeho takových systémů v sériové výrobě skutečně dočkáme, bude to znamenat, že auta v takovém případě už zvládnou zcela převzít řízení. Dokážou tedy sama zpomalovat, zrychlovat, zatáčet a dokonce se vyhnout překážce, a to díky nejmodernějším senzorům, kamerám a detailním mapovým podkladům. Jednotlivé systémy budou muset být jištěny proti výpadku, proto takové vozy budou mít zdvojený zdroj energie, agregát brzdné soustavy nebo řízení. Již známé kamery a radarové senzory pak budou muset doplnit i laserová čidla a další radary, aby vozidlo komplexně „vidělo“ okolí. Novinkou bude i to, že vozidla budou schopna automaticky komunikovat mezi sebou a předávat si informace.

Od řidiče už nebude vyžadováno, aby měl ruce na volantu nebo dokonce sledoval silnici, v případě upozornění od vozidla však stále bude muset převzít řízení. Jsme však zvědavi, jak to bude fungovat v praxi, protože to od řidiče bude vyžadovat rychlé přeorientování se z „relaxačního módu“ k nějaké reakci. Takové systémy však budou fungovat jen na vybraných úsecích, typicky na moderní dálnici s jasně vyznačenými jízdními pruhy a dalším dopravním značením

Úroveň 4: Vysoká automatizace

Další úroveň autonomních systémů se s ohledem na dosavadní vývoj může zdát jako vzdálená, jenže odborníci naopak tvrdí, že krok mezi stupni 3 a 4 nebude tak náročný jako přechod z fáze 2 do fáze 3. Laicky řečeno totiž půjde jen o rozšíření fungování systémů úrovně 3. I proto se říká, že se této úrovně dočkáme již v první polovině příštího desetiletí. Nechme se ale překvapit, protože vývoj ještě bude nějakou dobu trvat – ani dnešní systém úrovně 2 nejsou bezchybné, natožpak ty, na nichž se teprve pracuje.
V tomto případě sice řidič ještě bude moci řídit auto, už to ale nebude potřeba. Při jízdě už tak nebude muset být bdělý, ale klidně bude moci spát. Převzít řízení totiž bude muset opravdu jen v hraničních situacích, třeba za špatného počasí nebo při výpadku systémů, jinak už automobil zvládne vše podstatné sám, tedy nadále v jasně omezených místech – vedle dálnic také už v ulicích měst. V nich bude možné regulovat dopravu, pomocí komunikace mezi vozidlem a dopravním značením bude moci na semaforu naskočit zelená, pokud se vozidlo blíží ke křižovatce a ostatní směry jsou volné.

Pokud pak řidič v případě varování nijak nezareaguje, vozidlo samo zastaví. Pro tuto úroveň nicméně bude nutné další vylepšení čidel a zisk ještě detailnějších mapových podkladů. Auta také budou sledovat data o dopravě v reálném čase a podle nich reagovat.

„Pravděpodobně si už auto budete jen půjčovat než vlastnit. Ještě možná nezvládne dojet na Floridu, ale po New Yorku už vás proveze,“ říká k této fázi vedoucí aktivní bezpečnosti u Mercedesu Christoph von Hugo.

Úroveň 5: Plná automatizace

Tak to už je hudba vzdálené budoucnosti, byť někteří optimisté tvrdí, že se jí dočkáme již v druhé polovině příštího desetiletí, tedy za nějakých deset let. Reálnější je ale spíše nejdříve rok 2020, kdy by se „bezpilotní“ auta mohla objevit v prvních velkoměstech a v průběhu desetiletí se dále rozšiřovat. Běžná ale budou za hodně dlouhou dobu.
V takovém případě už stroj zvládne úplně všechny jízdní situace, na všech silnicích, uvnitř tak už nebude vůbec potřeba volant. Člověk jen nasedne, zadá cílovou destinaci a vozidlo se postará o zbytek. Dojde tedy k rozvoji robotických taxi, které avizuje nejen Volkswagen nebo Toyota. Na druhou stranu vedle dalšího vývoje elektroniky bude potřeba vyřešit také interakce mezi takovými autonomními vozidly a vozy řízeními lidmi, kterých i za deset let bude naprostá většina.
zdroj: auto.cz

Další články

Rozhovor s Jozefem Kabaněm: Dejte mi tři čtyři roky, aby se moje práce u BMW projevila

Regenerace filtrů pevných částic: Jak jezdit, abychom neničili drahý filtr?

Nesmysl jménem stop-start: Věděli jste, že ničí autobaterie?

Přehřívání motoru: Můžete uvařit i nové motory?

Chlazení moderních motorů: Zapomíná se na něj, přesto může způsobit fatální závady

Otevírací doba

Pondělí - Pátek 7.45 - 16.45 h

Sobota - po dohodě

Neděle - zavřeno

Motor
Motor
BrzdyBrzdy
SklaSkla
ElektronikaElektronika
Prohlídky
Prohlídky
Osvětlení
Osvětlení
Pneumatiky
Pneumatiky
Mechanické systémy
Mechanické systémy
Klimatizace
Klimatizace
Akční nabídky
Jarní prohlídka v CRU 250,- Kč
Jarní prohlídka v CRU 250,- Kč
> více informací
Aktuality
Mobilní aplikace Bosch Car Service asistent
Mobilní aplikace Bosch Car Service asistent
> další aktuality
Články
VW/Audi 1.8 20V Turbo: Proč už podobně úžasný motor nemůže v dnešní době vzniknout
VW/Audi 1.8 20V Turbo: Proč už podobně úžasný motor nemůže v dnešní době vzniknout
> další články
Rychle do cíle
Živé firmy
Bosch Car Service – Profesionální servis pro vaše auto
O Bosch Car Service - přehled
Vítejte v Bosch Car Service

Vaše vozidlo je u nás v dobrých rukách. S více než 17.000 autoservisy Bosch Car Service ve více než 150 zemích jsme celosvětově největší nezávislou sítí autoservisů.

Spolupracujeme se společností Bosch a využíváme know-how a vybavení celosvětově největšího dodavatele náhradních dílů pro automobily. Skoro všechny renomované značky využívají ve svých nejnovějších modelech díly a technologie společnosti Bosch. Jako autoservis pro všechny značky vozidel zvládá Bosch Car Service a jeho vyškolení technici nejmodernější technologie vozidel a vždy dokážou zajistit provedení údržby, přípravy na technickou kontrolu, překontrolování vozidla, diagnostiku elektronických systémů a všechny další opravy vozidel.

Těšíme se na vaši návštěvu!
CRU Servis s.r.o.
Bohumínská 373/7, Karviná - Staré Město, 733 01, GPS: 49°51'53.438"N, 18°30'57.751"E, navigovat do servisu
Tel.: +420 596 322 020, E-mail: cruservis@cruservis.cz Toplist
Navštivte nás na

YouTube YouTube   Facebook Facebooku   Google + Google +

© Robert Bosch odbytová s.r.o. | Tiráž | Ochrana dat | Právní informace
Mapa stránek - Sitemap